Kdyby se vás včera někdo zeptal, jestli smíte ubytovat kohokoli, kdo zaplatí, nejspíš byste řekli ano. Jenže existuje skupina lidí, kterým ubytování poskytnout nesmíte — a od kterých nesmíte ani přijmout peníze. Jsou na sankčních seznamech a zákaz platí přímo, bez ohledu na to, jestli provozujete deset apartmánů, nebo pronajímáte jeden byt po babičce.

Pozor na zkratku, která koluje po internetu: evropské předpisy nezakazují plošně „poskytovat služby“. Zakazují něco jiného a pro ubytovatele podstatnějšího — zpřístupnit sankcionované osobě finanční prostředky a hospodářské zdroje (čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 269/2014). Hospodářskými zdroji se rozumí „aktiva všeho druhu, hmotná či nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb“ (čl. 1 písm. d) téhož nařízení). Byt přenechaný k užívání pod tu definici spadá. Praktický závěr je tedy stejný — neubytovat — ale odůvodnění je důležité, protože z něj plyne i ta druhá, méně známá polovina povinnosti: nesmíte nakládat s penězi, které od takového hosta přijmete. Ani je vrátit.

Co udělat

Co zákaz opravdu říká

Evropská unie zmrazuje veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje osob a subjektů uvedených na seznamu a současně zakazuje komukoli tyto prostředky a zdroje sankcionovaným osobám přímo či nepřímo zpřístupnit „nebo v jejich prospěch“ (čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení 269/2014). Český zákon to doplňuje: „nakládáním“ s majetkem se rozumí mimo jiné jeho „přenechání k užití jinému“ (§ 3 písm. t) zákona č. 69/2006 Sb.). Ubytování sankcionované osoby je tedy zakázané ze dvou stran — jako zpřístupnění zdroje jí a jako nakládání s jejími penězi, které od ní vezmete.

Sektorový zákaz služeb, na který se návody občas odvolávají (čl. 5n nařízení č. 833/2014), míří jen na ruskou vládu a na právnické osoby usazené v Rusku a jeho odstavec 2 se týká cestovního ruchu v Rusku, ne ubytování v Česku. Vaše povinnost plyne z obecného zákazu zpřístupnění.

Provádění sankcí v Česku upravuje zákon č. 69/2006 Sb. (znění účinné od 1. 1. 2026). Plnění povinností kontroluje Finanční analytický úřad (§ 15 odst. 1), ten také přestupky projednává (§ 20 odst. 2). Nepleťte si to s praním peněz: ubytovatel není povinnou osobou podle AML zákona (§ 2 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb.) — tou se stane jen při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší (§ 2 odst. 2 písm. c)). Podezřelé obchody tedy nehlásíte. Sankční zákaz a oznámení sankcionovaného majetku ale dopadají na každého.

Dva seznamy, ne jeden

Konsolidovaný seznam EU spravuje Evropská komise (DG FISMA) a aktualizuje ho podle deklarované frekvence denně. Je veřejný a strojově čitelný — XML, CSV, PDF a RSS kanál změn na webgate.ec.europa.eu/fsd/fsf. K září 2026 obsahuje 4 401 fyzických osob, 1 725 organizací a celkem 6 128 sankcionovaných cílů; osoby v datech jsou navázány na 114 zemí. EU Sanctions Map vede 55 sankčních režimů. Že seznam žije, ukazují balíčky vůči Rusku a Bělorusku: 19. z 8. 5. 2026, 20. z 9. 7. 2026 a 21. z 27. 7. 2026.

Druhý seznam se v návodech skoro nezmiňuje, a přitom ho seznam EU nenahradí. Vnitrostátní sankční seznam ČR podle zákona č. 1/2023 Sb. vede Ministerstvo zahraničních věcí a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách (§ 3 písm. d), § 16 odst. 1) — jako PDF a jako CSV v otevřených datech; k 23. 7. 2026 obsahoval 14 platných zápisů a naposledy byl aktualizován 24. 7. 2026. Zápis na něj je „mezinárodní sankcí“ podle § 2 písm. f) a taková osoba je „osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce“ podle § 3 písm. c) bodu 6 zákona č. 69/2006 Sb. — platí pro ni tytéž zákazy i tytéž pokuty. A protože smyslem národního seznamu je zasáhnout osoby, které na seznamu EU nejsou, screening pouze proti EU je z principu neúplný.

Seznamy třetích zemí (americký OFAC, britský) podle FAÚ v Česku závazné ani vynutitelné nejsou, vyšší rizikovost ale naznačovat mohou.

Pro ruční dohledání jednoho jména jsou nejpohodlnější sanctionsmap.eu a EU Sanctions Tracker na data.europa.eu/apps/eusanctionstracker/.

Jak vypadá kontrola v praxi

Nemusíte být detektiv. Rozumná kontrola u ubytovatele vypadá takhle:

1. 1Při přijetí rezervace porovnejte jméno objednatele proti oběma seznamům. Potvrzená rezervace je uzavřená smlouva o ubytování a záloha zaplacená předem už je držením cizích peněz — zákon s podezřením vzniklým „při přípravě nebo při uzavírání smlouvy“ výslovně počítá (§ 10 odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb.). U rezervací, které do aplikace přicházejí bez check-inu, si první kolo udělejte sami — stačí jméno objednatele proti oběma seznamům.

1. 1Při check-inu kontrolu zopakujte podle dokladů, a to u všech ubytovaných, ne jen u toho, kdo rezervaci objednal. Potřebné údaje ze zákona stejně sbíráte — jméno, datum narození, číslo a druh průkazu totožnosti (§ 3g odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb.), u cizinců navíc domovní kniha a hlášení policii do 3 pracovních dnů (§ 101 a § 102 zákona č. 326/1999 Sb.). → Evidenční kniha hostů: co v ní nesmí chybět (a co tam naopak nepatří)

1. 1Shoda jména sama o sobě neznamená nic. Seznam u fyzických osob uvádí datum a místo narození, státní příslušnost, čísla dokladů, aliasy a přepisy jmen — porovnejte je. FAÚ doporučuje ověřovat „pokud možno současně“ jméno, národnost, bydliště a datum narození. Pouhá shoda příjmení oznamovací povinnost nezakládá: § 10 odst. 1 vyžaduje, abyste se to dozvěděli „hodnověrným způsobem“.

1. 1Když podezření nedokážete ani potvrdit, ani vyvrátit, oznamte ho. U již uzavřené rezervace vzniká oznamovací povinnost bezprostředně po uzavření smlouvy (§ 10 odst. 2). Podle metodického pokynu FAÚ dokončí ztotožnění úřad a okamžikem oznámení přebírá odpovědnost za správnou identifikaci stát.

1. 1Zapište si výsledek. Zákon vám formu ani lhůtu nepředepisuje, dokumentaci prověření ale doporučuje sám FAÚ. Zapisujte kdy, koho, proti jaké verzi kterých seznamů a s jakým výsledkem.

• Se spornou shodou pomůže zdarma EU Sanctions Helpdesk Evropské komise (eu-sanctions-compliance-helpdesk.europa.eu) — prověření protistrany pro podniky do 250 zaměstnanců; potvrzení přijetí do 2 pracovních dnů, vyřízení 5 až 10 pracovních dnů.

Potvrzená shoda krok za krokem

1. 1Neubytovat. Byt je hospodářský zdroj, jeho přenechání k užití je zakázané zpřístupnění.

1. 1Nenakládat s ničím, co od hosta držíte. Od okamžiku, kdy se to dozvíte, smíte s majetkem nakládat jen za účelem jeho ochrany před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením (§ 11 odst. 1). Přijatá záloha je zmrazený majetek — a její vrácení by bylo zpřístupněním prostředků, tedy porušením zákazu. Nevracejte ji.

1. 1Oznámit FAÚ bez zbytečného odkladu, písemně nebo ústně do protokolu (§ 10 odst. 1 a 3). Nejjistější cestou je datová schránka egi8zyh; dále e-mail fau@fau.gov.cz, telefon +420 257 044 501 (pracovní dny 8.00–16.00), mimo tuto dobu +420 603 587 663, poštou Finanční analytický úřad, P. O. BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1.

1. 1Do oznámení podle § 1 vyhlášky č. 281/2006 Sb. patří: stručný popis majetku, jeho hodnota (je-li známa) a umístění v době oznámení; kdo je jeho vlastníkem; zda hrozí bezprostřední nebezpečí poškození, znehodnocení nebo užití v rozporu se zákonem; další významné informace; a telefonické či elektronické spojení na vás.

1. 1Od doručení oznámení máte vůči státu nárok na náhradu nezbytně nutných nákladů spojených se správou a ochranou majetku (§ 11 odst. 2). Úřad vás také může vyzvat k jeho vydání (§ 11 odst. 3).

1. 1Chcete-li s penězi či věcmi udělat cokoli jiného, potřebujete výjimku. Povoluje ji FAÚ podle § 9 zákona č. 69/2006 Sb., případně příslušný orgán podle čl. 4 až 6e nařízení 269/2014.

Peníze přicházejí dřív než host

U přímých rezervací s platbou předem přichází riziko dřív než check-in. Peníze sankcionované osoby na vašem účtu jsou zmrazený majetek, který u vás drží — a to je přesně situace, na kterou míří oznamovací povinnost („se u něj nachází majetek“, § 10 odst. 1). Proto první kolo kontroly patří k rezervaci, ne až ke dveřím.

Zákon váže oznámení na to, že se u vás majetek skutečně nachází. Konzervativní postup je oznámit vždy, když je shoda potvrzená, a popsat v oznámení, co držíte — případně že nedržíte nic. Riziko je asymetrické: za zbytečné oznámení sankce není, za neoznámení až 50 000 000 Kč.

Reálné riziko: malé, ale drahé

Pravděpodobnost, že se vám sankcionovaná osoba ubytuje, je malá. Cena chyby ale malá není:

• Seznamy po roce 2022 výrazně narostly — dnes je na konsolidovaném seznamu 4 401 fyzických osob a 1 725 organizací napříč zhruba 45 sankčními programy a 114 zeměmi (EU Sanctions Map jich eviduje 55); seznam se aktualizuje denně a jen v roce 2026 přibyly tři balíčky sankcí vůči Rusku a Bělorusku (8. 5., 9. 7. a 27. 7. 2026).
• Za porušení sankčního zákazu i za nesplnění oznamovací povinnosti lze uložit pokutu do nejvyšší z těchto částek: 50 000 000 Kč, 10 % ročního obratu podle poslední řádné účetní závěrky, 10 % ročního obratu podle poslední konsolidované závěrky, dvojnásobek získaného prospěchu nebo dvojnásobek způsobené škody (§ 19 odst. 3 písm. a) zákona č. 69/2006 Sb.). Za nakládání se zmrazeným majetkem v rozporu s § 11 odst. 1 pokuta do 1 000 000 Kč. Trestný je i pokus (§ 19 odst. 2).
• U porušení sankčního zákazu může úřad zveřejnit výrokovou část rozhodnutí na 5 let (§ 21 odst. 1); u neoznámení podle písm. f) to neplatí.
• Trestní rovina existuje, ale nastupuje až od „většího rozsahu“: kdo ve větším rozsahu poruší mezinárodní sankci, může dostat až 3 roky nebo zákaz činnosti (§ 410 odst. 1 trestního zákoníku). Od 1. 1. 2026 přibyly novelou č. 270/2025 Sb. § 410a a § 410b — podle § 410b odst. 1 písm. c) se větší rozsah posuzuje i podle hodnoty služby nebo obchodu a vodítkem je podle § 138 trestního zákoníku hodnota nejméně 100 000 Kč. U jedné běžné rezervace je proto reálným rizikem přestupek u FAÚ, ne trestní stíhání.

Poměr cena/riziko je tedy jasný: kontrola nestojí nic a jednou za život může zachránit celé podnikání.

Nejčastější chyby a mýty

• „To se týká bank.“ — Banky a další povinné osoby mají navíc režim AML. Zákaz zpřístupnit prostředky a hospodářské zdroje a oznamovací povinnost podle § 10 zákona č. 69/2006 Sb. ale platí pro každého, ubytovatele nevyjímaje.
• „Stačí seznam EU.“ — Vnitrostátní seznam ČR vzniká právě proto, aby zasáhl osoby, které na seznamu EU nejsou. Právně je stejně závazný (§ 3 písm. c) bod 6 zákona č. 69/2006 Sb.).
• „Platformy to kontrolují za mě.“ — Airbnb ve svých podmínkách výslovně ukládá hostiteli dodržovat sankční předpisy, které se na něj vztahují, a prověrky uživatelů nedělá plošně; co dělá Booking, jeho veřejně dostupné podmínky nepopisují. Právně je to jedno: zákon č. 69/2006 Sb. přenesení povinnosti na platformu nezná. Navíc část hostů — přímé rezervace, doprovod, walk-in — platformou vůbec neprojde.
• „Rezervaci mi zablokovali, takže ten člověk je na seznamu.“ — Platformy aplikují i americký nebo britský seznam, které v Česku závazné nejsou. Blokace tedy sama o sobě neznamená sankci podle práva EU — a naopak, osoba na seznamu EU či ČR může platformou projít bez povšimnutí.
• „Stačí kontrolovat Rusy.“ — Konsolidovaný seznam slučuje kolem 45 sankčních programů, od Íránu, KLDR a Sýrie po tematické režimy (terorismus, lidská práva, kybernetické útoky). Osoby v datech jsou navázány na 114 zemí.
• „Když platí kartou, je prověřený.“ — Sankční screening dělá vydavatel karty vůči svému klientovi, ne vy vůči hostovi; karta vydaná mimo EU navíc sankcemi EU vázána není. Přijetí platby ze zmrazených prostředků je samo o sobě nakládáním se sankcionovaným majetkem.
• „Nevěděl jsem, kdo to je.“ — Obhajoba dobrou vírou funguje jen tomu, kdo neměl žádný důvod se domnívat, že sankce porušuje. Bez jakékoli kontroly to podnikatel neobhájí.

Časté otázky

Aktualizováno: 5. 9. 2026, fakticky ověřeno proti uvedeným zdrojům. Informační text, ne právní ani daňové poradenství — konkrétní situaci konzultujte s odborníkem.