Padesát korun za osobu a noc nezní jako moc. Ale u apartmánu s 200 obsazenými nocemi ročně a průměrně dvěma hosty je to 20 000 Kč — peníze, které od hostů vyberete a obci odvedete vy. V Plzni by ze stejného provozu bylo 14 000 Kč, v Brně-Žabovřeskách 8 400 Kč. Zákon dává jen strop; částku určuje vyhláška vaší obce.

Kdo se obci neohlásí nebo nevede evidenční knihu, hraje o pokutu až 500 000 Kč (§ 247a daňového řádu); kdo poplatek neodvede, o zvýšení poplatku až o dvojnásobek dlužné částky (§ 11c) a o doměření tři roky zpět. Přitom je to s dobrou evidencí ta nejjednodušší povinnost ze všech: jednou se ohlásíte, pak už jen počítáte osoby, noci a sazbu.

Co udělat

Jak poplatek funguje

Poplatek platí HOST — ale vybíráte a odvádíte ho VY. Poplatníkem je osoba, která v obci není přihlášená (§ 3); plátcem je poskytovatel úplatného pobytu a je povinen poplatek od poplatníka vybrat (§ 3f). Přihlášením se rozumí trvalý pobyt nebo ohlášené místo pobytu cizince s trvalým či dlouhodobým pobytem (§ 16c) — Pražan ubytovaný v Praze tedy neplatí, host z Brna v Praze ano.

Výpočet je triviální: základem je počet započatých dnů pobytu s výjimkou dne počátku pobytu (§ 3c) — prakticky „za noc“. Sazbu stanoví obec vyhláškou až do zákonného stropu 50 Kč (§ 3d) a poplatek je součin základu a sazby (§ 3e). Zaokrouhluje se na celé koruny nahoru (§ 146 odst. 1 daňového řádu; zákon o místních poplatcích vlastní pravidlo nemá).

Poplatku podléhá úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele (§ 3a odst. 1). Pozor na častý omyl: pobyt delší než 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednoho poskytovatele není předmětem poplatku vůbec — ani za prvních 60 dnů; podle výkladu Ministerstva financí (MP/08/2019) pak nevzniká ani poplatková, ani evidenční povinnost. Povinnosti vůči cizinecké policii (domovní kniha a hlášení) tím ale nezanikají. Krátkodobé přerušení hrazeného pobytu přitom zakládá nový počátek a nové počítání šedesáti dnů (MP/08/2020).

Předmětem poplatku dále není pobyt s omezením osobní svobody a pobyt ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče hrazený z veřejného zdravotního pojištění — s výjimkou lázeňské léčebně rehabilitační péče (§ 3a odst. 2). Ta výjimka je novinka od 1. 1. 2024 (novela č. 252/2023 Sb.): i komplexní lázeňská péče hrazená pojišťovnou dnes poplatku podléhá, neosvobodí-li ji obec vyhláškou.

Poplatek není daň z příjmů ani DPH, ale samostatná platba obci. Vybraný poplatek zároveň není váš příjem: v praxi se eviduje odděleně a nezahrnuje do výnosů ani do základu DPH; nastavení si potvrďte s účetní. → Jak danit příjmy z Airbnb: § 7, ne § 9 — a proč na tom záleží

Kdo je osvobozen

Ze zákona je osvobozena osoba (§ 3b odst. 1):

• nevidomá, osoba považovaná za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona o sociálních službách, držitel průkazu ZTP/P a jeho průvodce,
• mladší 18 let — host, který 18 let dovršil, poplatek už platí,
• hospitalizovaná na území obce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče,
• pečující o děti na zotavovací nebo jiné podobné akci pro děti konané na území obce,
• vykonávající na území obce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu; sezónní prací je práce závislá na střídání ročních období, která se zpravidla každým rokem opakuje (§ 3b odst. 3) — dělníci na stavbě sem nepatří,
• pobývající ve školském zařízení pro ústavní či ochrannou výchovu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení sociálních služeb, v zařízení pro lidi v nouzi provozovaném veřejně prospěšným poplatníkem, anebo za účelem výkonu záchranných či likvidačních prací podle zákona o IZS.

Odstavec 2 osvobozuje příslušníka bezpečnostního sboru, vojáka v činné službě a státního zaměstnance nebo zaměstnance ČR, pobývá-li v zařízení ve vlastnictví státu nebo obce v souvislosti s plněním služebních úkolů. Obec může vyhláškou osvobodit i další skupiny (§ 14 odst. 3 písm. a); Praha tak osvobozuje třeba ubytování studentů kvůli výuce nebo doprovod hospitalizovaných.

Hranice 18 let je zákonná (§ 3b odst. 1 písm. b) a snížit ji nelze — ani vyhláškou obce, ani dohodou s hostem. Obec smí okruh osvobozených jen rozšířit (§ 14 odst. 3 písm. a), nikdy zúžit. Proto je hranice 18 let pevná i v aplikaci a nedá se přenastavit.

Najděte vyhlášku své obce

Poplatek z pobytu existuje jen tam, kde ho obec zavedla obecně závaznou vyhláškou (§ 14) — pokud vaše obec vyhlášku nemá, není co vybírat, ohlašovat ani odvádět. Sazbu, lhůtu ohlášení i termíny odvodu si pak obec určuje sama. Od 1. 1. 2022 je jediným závazným místem vyhlášení obecně závazných vyhlášek Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků na sbirkapp.gov.cz (zákon č. 35/2021 Sb.) — jen tam je platné znění včetně novel. Web obce bývá roky neaktualizovaný.

Stav k září 2026 (svou obec si ověřte ve Sbírce):

• Praha — 50 Kč; ohlášení do 30 dnů od zahájení činnosti, ukončení do 15 dnů; odvod a hlášení měsíčně do 15. dne následujícího měsíce (OZV č. 18/2019 Sb. hl. m. Prahy ve znění č. 19/2021); správcem je úřad městské části podle místa pobytu, u hotelů magistrát.
• Brno — sazbu určuje příloha vyhlášky podle městské části, Žabovřesky a Komín 21 Kč; ohlášení do 15 dnů, odvod a písemné hlášení do 25 dnů po čtvrtletí (OZV č. 24/2025 účinná od 1. 1. 2026); správcem je úřad městské části.
• Ostrava — 45 Kč od 1. 1. 2025; ohlášení do 15 dnů, odvod do 15 dnů po čtvrtletí (OZV č. 13/2023 ve znění č. 11/2024); správcem je magistrát, ne obvody.
• Olomouc — 50 Kč; ohlášení do 15 dnů, odvod do 15. dne měsíce po čtvrtletí (OZV č. 14/2023).
• Plzeň — 35 Kč od 1. 1. 2025; ohlášení do 15 dnů; odvod do 30. 4., 31. 7., 31. 10. a 31. 1. (OZV č. 6/2021 ve znění č. 9/2024).
• Liberec — 50 Kč od 1. 1. 2026 (dříve 40 Kč); ohlášení do 15 dnů; období podle kapacity — nad 20 lůžek měsíc, do 20 lůžek pololetí — a hlášení do 15 dnů po jeho skončení přes Portál občana (OZV č. 5/2019 ve znění č. 6/2025).
• České Budějovice — 50 Kč; ohlášení do 15 dnů; odvod a vyúčtování do 15 dnů po skončení pololetí (OZV č. 7/2023).
• Hradec Králové a Špindlerův Mlýn 40 Kč (Špindlerův Mlýn s odvodem už do 5. dne po čtvrtletí); Karlovy Vary, Český Krumlov, Mikulov, Lipno nad Vltavou a Železná Ruda 50 Kč.

Neřiďte se tím, co platí v Praze — a po přelomu roku se podívejte znovu: Liberec i Železná Ruda zdražily k 1. 1. 2026.

Ohlášení: první krok, na kterém se padá

Čeká vás jediné podání — ohlášení plátce podle § 14a.

1. 1Zjistěte, kdo je u vás správce poplatku: obecní úřad, magistrát, nebo (Praha, Brno) úřad městské části podle adresy apartmánu.
2. 2Stáhněte si z jeho webu formulář ohlášení plátce — obce ho nazývají různě, například „Registrace — poplatek z pobytu“ (Ostrava) nebo prostě „Ohlášení“ (Lipno nad Vltavou).
3. 3Vyplňte identifikaci plátce, čísla všech účtů užívaných k podnikání včetně zahraničních a poskytovatele bankovních služeb, a údaje rozhodné pro poplatek — adresu místa pobytu, druh zařízení a počet lůžek (§ 14a odst. 2).
4. 4Podejte ho datovou schránkou, e-mailem s uznávaným podpisem, přes portál obce, osobně nebo poštou. → Datová schránka: 20 minut, které vám ušetří roky obíhání úřadů
5. 5Poznamenejte si variabilní symbol a číslo účtu, které vám správce sdělí.

Lhůtu zákon nestanoví; určuje ji obec ve vyhlášce (§ 14 odst. 2 písm. b) a běží od zahájení ubytovací činnosti — nejčastěji 15 dnů, v Praze, Mikulově a Železné Rudě 30 dnů. „Ohlaste se před prvním hostem“ je tedy dobré doporučení, ne zákonná lhůta; obec může ohlašovací povinnost vyhláškou i vyloučit (§ 14 odst. 3 písm. c).

Ohlášení podáváte jednou; dál se hlásí jen změny — nový účet, jiný počet lůžek, ukončení činnosti — do 15 dnů ode dne, kdy nastaly (§ 14a odst. 4).

Odvod a výpočet

Vedle platby chce většina obcí i hlášení se součtem zpoplatněných nocí, osvobozených osob a odvedené částky — na vlastním formuláři nebo přes portál obce.

Evidenční kniha pro obec

Evidenční knihu vedete listinně nebo elektronicky za každé zařízení nebo místo, kde poskytujete úplatný pobyt (§ 3g odst. 1) — dva apartmány znamenají dvě knihy. Zákon předepisuje pět údajů o každém hostovi: den počátku a den konce pobytu, jméno a adresu místa přihlášení, datum narození, číslo a druh průkazu totožnosti (zákon jich vyjmenovává devět druhů) a výši vybraného poplatku, nebo důvod osvobození (§ 3g odst. 2). → Evidenční kniha hostů: co v ní nesmí chybět (a co tam naopak nepatří)

Zápisy musí být správné, úplné, průkazné, přehledné, srozumitelné, trvalé a chronologicky uspořádané (§ 3g odst. 3). Knihu uchováváte 6 let ode dne provedení posledního zápisu (§ 3g odst. 4) — lhůta neběží od pobytu, takže u průběžně vedené knihy dokládáte i podstatně starší záznamy.

Není to totéž co domovní kniha pro cizineckou policii: ta se vede v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a chce navíc státní občanství, číslo cestovního dokladu a víza, účel pobytu a podpis cizince. Údaje se ale překrývají, takže je sbírejte jedním check-inem. → Evidenční kniha hostů: co v ní nesmí chybět (a co tam naopak nepatří)

Co hrozí, když to neřešíte

Za nesplnění ohlašovací nebo evidenční povinnosti může správce uložit pokutu až 500 000 Kč (§ 247a odst. 1 daňového řádu). Nezávisí na výši dlužného poplatku — přijde i tehdy, když jste všechno odvedli, jen se neohlásili. Splnění povinnosti lze navíc vynucovat pořádkovou pokutou do 500 000 Kč, i opakovaně (§ 247 daňového řádu).

Za pozdní úhradu vám správce poplatku může stanovit zvýšení poplatku až do dvojnásobku rozdílu mezi částkou, která měla být odvedena, a částkou odvedenou do původního dne splatnosti (§ 11c odst. 1) — v nejhorším případě zaplatíte trojnásobek dluhu. Zvýšení se stanoví platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem do 1 roku ode dne opožděného zaplacení (§ 11c odst. 2 a 4) a je splatné do 30 dnů od oznámení rozhodnutí (§ 11c odst. 5). Samotný poplatek lze stanovit ve lhůtě 3 let (§ 148 daňového řádu); úkony správce ji prodlužují, nejdéle na 10 let.

Penále ani úrok podle daňového řádu se u místních poplatků neuplatní (§ 11c odst. 6) — kdo vám straší „penále“, plete si místní poplatek s daní.

Co se chystá (a co zatím neplatí)

Nařízení (EU) 2024/1028 o sběru a sdílení údajů o krátkodobých pronájmech se používá od 20. 5. 2026, registrační číslo po vás ale platformy mohou chtít jen tam, kde stát registrační postup zavedl. Česko ho k 5. 9. 2026 nemá, takže vám z nařízení zatím nic neplyne.

Český registr eTurista schválený není. Vládní návrh z minulého volebního období skončil před třetím čtením; nový poslanecký návrh (sněmovní tisk 106, 10. volební období) má nesouhlasné stanovisko vlády a k 5. 9. 2026 neprošel ani prvním čtením — Sněmovna ho má navržený na pořad 30. schůze od 8. 9. 2026. Ministerstvo pro místní rozvoj počítá se spuštěním až v roce 2027. Součástí návrhu je i zvýšení stropu poplatku z 50 Kč na 100 Kč.

Nejčastější chyby a mýty

• „Je to v ceně Airbnb, platforma to odvádí.“ — V Česku ne. Airbnb zveřejňuje seznam zemí, kde daně z pobytu vybírá a odvádí za hostitele, a Česká republika v něm není; Booking.com poplatek v ČR také neodvádí. Plátcem jste ze zákona vy (§ 3f).
• „Neodvedu, obec to nezjistí.“ — Obec může vyžadovat údaje od třetích osob (§ 57 daňového řádu), porovnává evidenční knihu s hlášením a chodí na kontroly; doměřit lze 3 roky zpět. Data platforem podle DAC7 míří na Finanční správu, ne na obce.
• „Host bydlel čtvrt roku, tak jsem odvedl aspoň za prvních 60 dní.“ — Nemuseli jste; takový pobyt předmětem poplatku není a vybraný poplatek patří hostovi zpět.
• „Osmnáctiletý je ještě dítě, ten neplatí.“ — Osvobozena je osoba mladší 18 let. Kdo 18. narozeniny už oslavil, poplatek platí.
• Neevidovaný důvod osvobození u dětí — v knize nesmí být nula, ale důvod (§ 3g odst. 2 písm. e).
• „Lázeňský host s poukazem od pojišťovny je osvobozený.“ — Od 1. 1. 2024 už ne; osvobodit ho může jen vyhláška obce.

Časté otázky

Aktualizováno: 5. 9. 2026, fakticky ověřeno proti uvedeným zdrojům. Informační text, ne právní ani daňové poradenství — konkrétní situaci konzultujte s odborníkem.