Než jsem měl vlastní čísla, hádal jsem. Myslel jsem, že mi jezdí hlavně Němci a Angličané, a pozvánky jsem psal jen anglicky. Až když jsem si hosty začal počítat podle státu, ukázalo se, že třetí nejčastější národnost jsou Poláci a že v lednu mám úplně jinou skladbu než v srpnu.

Kdo vám jezdí a kdy, rozhoduje o třech praktických věcech: kolik hlášení pošlete cizinecké policii, v jakém jazyce má být pozvánka a portál, a kdy si můžete dovolit zdražit. Tenhle článek je z veřejných čísel Českého statistického úřadu. Nejsou to data z Ubyo — na ta je aplikace zatím mladá — ale jsou to nejlepší čísla, která dnes existují.

Odkud čísla jsou (a co neměří)

ČSÚ sleduje dvě věci. První je návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení: hotelů, penzionů, kempů. Byt na Airbnb do ní nepatří. Druhá je novější a pro nás zajímavější: od roku 2018 dostává ČSÚ přímo od Airbnb, Bookingu a Expedie údaje o pobytech rezervovaných přes platformy. Za rok 2025 to bylo 12,2 milionu přenocování, přes 70 % z nich zahraniční hosté, a polovina všech nocí — 6,1 milionu — připadla na Prahu.

Skladbu hostů podle zemí ale ČSÚ zveřejňuje po čtvrtletích, ne po měsících. Proto dál mluvím o ročních obdobích; měsíční tabulky si najdete přímo u ČSÚ.

Rok 2025 v číslech

Hromadná ubytovací zařízení přivítala 23,6 milionu hostů, kteří tu strávili 59,1 milionu nocí. Domácích hostů bylo 12,6 milionu, zahraničních 10,9 milionu. Zahraniční rostli rychleji (+4,1 % hostů, +5,0 % nocí) než domácí (+2,5 % hostů, +2,0 % nocí). Délka pobytu je u obou skupin celostátně kolem 2,5 noci; v Praze zůstává cizinec 2,5 noci, Čech jen 1,8.

Kdo jezdí: pořadí, které se nemění

Na prvním místě je vždy Německo — přes celý rok zhruba 2,3 milionu hostů, tedy pětina všech cizinců. O druhé a třetí místo se střídají Slovensko a Polsko, za nimi Spojené státy, Velká Británie a Itálie.

Praha je jiná země. Ve třetím čtvrtletí 2025 se v ní ubytovalo 2,25 milionu hostů a 83 % z nich byli cizinci. Pořadí: Německo 267 tisíc, Spojené státy 163 tisíc, Polsko 125 tisíc, Velká Británie 119 tisíc. Američané, celostátně čtvrtí, jsou v Praze druzí. A ještě jedno pražské číslo: v zimním čtvrtletí 2025 se v hlavním městě ubytovalo 62 % všech zahraničních hostů Česka, ale jen 17 % domácích.

Kdo roste: nejvyšší meziroční přírůstek měli v roce 2025 hosté z Izraele, v Praze ve třetím čtvrtletí přibylo 16 tisíc Poláků, 12 tisíc Turků a 7 tisíc Izraelců, zatímco Němců o 13 tisíc ubylo. Z Číny přijelo v prvním čtvrtletí 2025 skoro 30 tisíc hostů, o 39 % víc než rok předtím. Rostou i hosté z Ukrajiny.

Kdy jezdí: léto je skoro dvojnásobek zimy

Třetí čtvrtletí přivede skoro dvakrát tolik hostů než první. Zajímavější je ale, kdo tu sezónnost dělá: Češi. Domácí hosté strávili v létě 13,2 milionu nocí, tedy 41 % svého ročního součtu; cizinci 8,0 milionu, jen 30 %. Zahraniční poptávka je rozložená rovnoměrněji — a v Praze je to vidět nejvíc: 2,2 milionu hostů na jaře 2026 proti 2,25 milionu v létě 2025 je prakticky stejné číslo.

Podle národností se z čísel dá vyčíst několik vzorců:

• Němci jezdí celý rok, vrchol mají od dubna do září. Jsou jediní, kteří nikdy nevypadnou z první příčky.
• Poláci mají léto: 340 tisíc ve třetím čtvrtletí proti 259 tisícům ve druhém, a k tomu hory v zimě.
• Slováci jezdí rovnoměrně, bez výrazné špičky.
• Američané přijíždějí v létě a do Prahy.
• Britové a Italové se objevují v první pětce jen v zimním a podzimním čtvrtletí — advent, Silvestr, městské víkendy.

Mimo Prahu rostly ve třetím čtvrtletí 2025 Olomoucký, Karlovarský, Zlínský a Moravskoslezský kraj; na jaře 2026 Moravskoslezský, Královéhradecký a Liberecký. Karlovarský kraj na jaře 2026 naopak o 4,3 % klesl.

2026: růst se zastavil

Druhé čtvrtletí 2026 přineslo meziročně jen +0,5 % příjezdů a +0,3 % nocí. Domácí hosté stagnují, zahraniční noci rostou o 0,7 %, Němců je o 0,6 % méně. Poptávka se nezhroutila, ale poprvé po covidu neroste — a nabídka apartmánů ano. Na rok 2027 bych nepočítal s tím, že „se to nějak obsadí".

Co z toho plyne pro váš apartmán

1. V Praze je skoro každá rezervace hlášení. Čtyři z pěti hostů jsou cizinci, včetně Němců a Slováků — hlásí se všichni, do 3 pracovních dnů. Mimo Prahu je to naopak: většina hostů jsou Češi, takže vaší hlavní evidencí je evidenční kniha a poplatek z pobytu.
2. Němčina a angličtina pokryjí dvě třetiny cizinců. Slováci rozumějí, Poláci polský překlad pozvánky ocení, v zimě se hodí italština. Pozvánka a portál hosta v jeho jazyce nejsou zdvořilost, ale způsob, jak dostat vyplněný check-in před příjezdem.
3. Hosté mimo EU přibývají — Američané, Britové, Turci, Izraelci, Číňané. To znamená pas místo občanky, číslo víza nebo biometrický pas v hlášení a kontrolu sankčních seznamů, která má u těchto zemí smysl.
4. Ceník podle sezóny, ale ne slepě. V Praze je rozdíl mezi jarem a létem malý; zdražovat má smysl podle akcí a víkendů. Mimo Prahu je léto třetina ročních tržeb a leden až březen slabé období, pokud nemáte hory.
5. Krátké pobyty znamenají hodně check-inů. Při průměru 2,4 noci v Praze je slušně obsazený byt 10 až 12 příjezdů měsíčně. To je ta chvíle, kdy se ruční přepisování dokladů přestane dát stíhat.

Zdroje: ČSÚ, Rychlé informace Cestovní ruch za 1., 2., 3. a 4. čtvrtletí 2025 a 2. čtvrtletí 2026; Cestovní ruch v Praze ve 3. čtvrtletí 2025; Data z on-line ubytovacích platforem.