Když se v médiích objeví „Praha zakáže Airbnb“, ozve se mi vždy někdo, jestli má prodat byt. Zatím pokaždé stačilo přečíst si, co se ve skutečnosti stalo. Tady je souhrn toho, co Praha chce, co pro to udělala a co z toho platí.

Co platí dnes

Nic nového. Krátkodobý pronájem v Praze upravují stejné zákony jako kdekoli v republice: živnost, provozovna, hlášení cizinců do 3 pracovních dnů, evidenční a domovní kniha, poplatek z pobytu 50 Kč. Obce nemají pravomoc omezit počet dnů pronájmu, období ani počet osob. Tahle pravomoc není v žádném platném ani aktuálně projednávaném zákoně.

Co Praha chce

Hlavní město dlouhodobě požaduje nástroj, kterým by mohlo krátkodobé pronájmy regulovat po vzoru jiných evropských měst. V roce 2025 zaznělo, že by chtělo možnost omezit pronájem na 60 dnů v roce. Praha 1 v červenci 2026 uspořádala místní referendum, ve kterém se 72 % hlasujících vyslovilo pro přísnější regulaci, a požaduje mimo jiné poplatek z pobytu v rozpětí 0 až 200 Kč. Referendum je nezávazné a pravomoc stanovit sazbu nad zákonný strop 50 Kč městská část nemá.

Ministerstvo pro místní rozvoj zvažuje nástroje pro samosprávy: počet dnů v roce, období, plochu na osobu, inspiraci chorvatským modelem. V létě 2026 ale ministerstvo samo uvedlo, že finální rozsah a konkrétní parametry zatím nelze definovat a nový termín nebyl oznámen.

Co pro to Praha udělala — a proč to nevyšlo

Pravomoc obcí regulovat krátkodobé ubytování byla součástí vládního návrhu zákona o eTuristovi. V březnu 2025 ji sněmovní výbor z návrhu vypustil. Návrh pak spadl s koncem volebního období. Nový poslanecký návrh z února 2026 pravomoc obcí vůbec neobsahuje a k září 2026 neprošel ani prvním čtením.

Praha tedy nemá zákonný nástroj a bez změny zákona ho mít nebude. Vyhláška města, která by omezovala počet dnů pronájmu, by neměla oporu v zákoně.

Kolik bytů to vlastně je

Podle dat z června 2026 bylo v Praze zhruba 7 900 jednotek nabízených ke krátkodobému pronájmu, což je asi 1,1 % bytového fondu. Číslo uvádím proto, že diskuse o bytové krizi se často vede, jako by šlo o desetinu bytů. Na regulaci to nic nemění, ale pomáhá to odhadnout, jak silný tlak reálně je.

Co sledovat

• Sněmovní tisk 106 (eTurista) a případný nový návrh ministerstva — jestli se do něj vrátí pravomoc obcí.
• Zákon o místních poplatcích — jestli se zvedne strop 50 Kč.
• Vyhlášky městských částí k 1. lednu — sazba poplatku a lhůty se mohou měnit i bez změny zákona.

Co dělat teď

Provozovat legálně a mít to doložitelné. Až se regulace jednou schválí — a nějaká forma registru nejspíš přijde —, bude výhodou mít živnost, ohlášenou provozovnu, obě knihy a hlášení v pořádku. Zkušenost z jiných měst je, že regulace nejvíc postihuje ty, kdo do té doby fungovali mimo systém. Kdo je v něm, obvykle pokračuje dál s dalším formulářem navíc.